HISTORIE NĚMECKÉHO SBORU

 Dlouho před založením hasičských sborů se vědělo, že nejdůležitější ze všeho je umět se chránit proti ohni. Bylo tomu tak i v naší obci. Začaly se stavět hlídky konané invalidními vojáky, ponocným i kostelními strážci, přesto ale často hořelo. Příkladů je dost. 

Při jednom z požárů bylo zpustošeno ohněm a nedostatkem vody osm usedlostí. Proti požárům se tedy hleděli naši předkové chránit. Roku 1752 byly pořízeny tři dřevěné stříkačky, roku 1754 požární žebříky a háky a v roce 1773 byla pro hasičské nářadí postavena první zbrojnice. Teprve hodně později se začalo vážně uvažovat o založení hasičského sboru.

Německý hasičský sbor byl založen v roce 1880. Jednalo se o velmi agilní hasičský sbor, patřící do německé XVII. župy, okres Šumperk. Funkcionáři sboru v roce 1914 byli Emil Dworschak (Name des Obmannes + Name des Kommandanten) a Kaspar Heisig (Name des Kommandantstellvertreters), sbor měl dvě zbrojnice a čítal 44 členů mužstva.

Postupem času měl sbor v obci tři zbrojnice a od roku 1920 i věž na sušení hadic. Většina zděných domů v obci měla tvrdou krytinu, pouze tři domy měly šindel. Německý sbor vlastnil tři stříkačky z roku 1918, prováděl ukázková cvičení, besedy se členy, jeho členové také hrávali divadla, konaly se taneční zábavy a plesy. Bohužel jiné materiály z jeho činnosti nejsou k dispozici.

Po vzniku Československa v roce 1918 zůstal hasičský sbor německý. Jedním z posledních dochovaných požárů z této doby je ten ze 7. března 1931, kdy hořelo nové elektrické vedení kolem silnic s 52 lampami.

 V období druhé světové války není z činnosti hasičů naprosto nic známo, dá se ale předpokládat, že činnost sboru byla řízena německým starostou obce a podřízena tzv. „vůdcovskému principu“ se všemi důsledky tohoto systému, a protože se jednalo o obec s německým obyvatelstvem, nebyly jistě zásahy moci do hasičských otázek tvrdé.